Zapínání sporáku...

Náhradní plnění

Naše cateringové služby je možné poskytovat v režimu náhradního plnění pro firmy dle § 81 odst.2, zákona č.435/2004 Sb. o zaměstnanosti.

Náhradní plnění slouží jako varianta plnění povinného podílu zaměstnanců se změněnou pracovní schopností. Ten je daný zákonem zaměstnavatelům, kteří zaměstnávají více než 25 lidí. Takoví zaměstnavatelé jsou ze zákona povinni zaměstnat osoby zdravotně postižené (OZP) v 4% poměru k celkovému počtu zaměstnanců.


3 varianty plnění povinného podílu:

1.

Zaměstnáváním OZP v pracovním poměru.

2.

Náhradní plnění - formou odebírání výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají více než 50 % OZP zaměstnanců.

3.

Odvodem financí do státního rozpočtu.

Jaké výhody pro Vás obnáší Nášup - catering Ostrava formou náhradního plnění?

Splníte zákonem stanovený povinný podíl OZP.

Podpoříte nás v zaměstnávání osob se zdravotním postižením.

Ušetříte na odvodech státu a získáte užitečnou službu (a plný žaludek).

Včasným zajištěním našich služeb splníte legislativní podmínky.

Více info v platné legislativě: zákon o zaměstnanosti 435/2004 Sb.

  1. Zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru jsou povinni zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu těchto osob na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele. Povinný podíl činí 4 %. U zaměstnavatelů, kteří jsou agenturou práce podle § 14 odst. 3 písm. b), se do celkového počtu zaměstnanců v pracovním poměru nezapočítají zaměstnanci, kteří jsou dočasně přiděleni k výkonu práce k uživateli.
  2. Povinnost uvedenou v odstavci 1 zaměstnavatelé plní
    1. zaměstnáváním v pracovním poměru,
    2. odebíráním výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % zaměstnanců na zřízených nebo vymezených chráněných pracovních místech (§ 75), kteří jsou osobami se zdravotním postižením, nebo zadáváním zakázek těmto zaměstnavatelům nebo odebíráním výrobků nebo služeb od osob se zdravotním postižením, které jsou osobami samostatně výdělečně činnými a nezaměstnávají žádné zaměstnance, nebo zadáváním zakázek těmto osobám, nebo
    3. odvodem do státního rozpočtu, nebo vzájemnou kombinací způsobů uvedených v písmenech a) až c).
  3. Zaměstnavatelé a osoby samostatně výdělečně činné uvedení v odstavci 2 písm. b) mohou pro účely splnění povinnosti uvedené v odstavci 1 poskytnout v kalendářním roce své výrobky a služby nebo splnit zadané zakázky jen do výše odpovídající 36násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku za každého přepočteného zaměstnance se zdravotním postižením zaměstnaného v předchozím kalendářním roce (dále jen "limit") a v případě, že nejpozději do 30 kalendářních dnů od zaplacení poskytnutého plnění údaje o poskytnutém plnění vloží do evidence vedené ministerstvem podle § 84.
  4. Nezaměstnává-li osoba se zdravotním postižením, která je osobou samostatně výdělečně činnou, žádné zaměstnance, považuje se pro účely výpočtu limitu podle odstavce 3 tato osoba za jednoho zaměstnance.
  5. Pro zjištění celkového počtu zaměstnanců, celkového počtu zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, a povinného podílu je rozhodný průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců. Pro zjištění podmínky zaměstnávání více než 50 % zaměstnanců na zřízených nebo vymezených chráněných pracovních místech (§ 75), kteří jsou osobami se zdravotním postižením, uvedené v odstavci 2 písm. b), je rozhodný průměrný čtvrtletní přepočtený počet zaměstnanců v kalendářním čtvrtletí předcházejícím kalendářnímu čtvrtletí, ve kterém došlo k odebrání výrobků, služeb nebo realizaci zakázek.
  6. Způsob výpočtu průměrného přepočteného počtu zaměstnanců, způsob naplnění celkové výše poskytovaných výrobků a služeb nebo poskytovaných zakázek a způsob výpočtu plnění povinného podílu stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.

Plnění povinného podílu, včetně způsobů plnění, je zaměstnavatel povinen písemně oznámit místně příslušnému úřadu práce do 15. února.

Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí